Prošli jsme stoprocentně pekelnou dakarskou zkouškou

2.2.2015

Bez ztráty kytičky. Za tohle vystoupení se severočeská stáj MKR Technology stydět rozhodně nemusí. Pro nejslavnější a nejtěžší rallye soutěž světa technicky připravila hned pět závodních kamionů. Dva postavila úplně nové, dalším třem nachystala motory a elektroniku. Všem na místě pak zajistila technickou podporu. Přestože ze slavné Rallye Dakar odstoupila třetina posádek, ty s nálepkou „MKR“ všechny dojely úspěšně až do cíle v Buenos Aires. Mise „Dakar 2015“ byla stoprocentně zvládnuta.

                „Ano, můžeme být spokojeni. V mnoha směrech to pro nás byla premiéra, ale stále nám chyběl ten velký úspěch - nepodařilo se nám vyskočit na pódium a v konečném zúčtování jsme chyběli v elitní desítce. To malinko kazí celkový dojem. Nejhorší je, že za to mohly vždy jen naprosté drobnosti, věci, se kterými nepočítáte, ale přitom kvůli nim hodně ztratíte. Je takové zvláštní vědět, že technika může letět dopředu, ale zastaví ji dětská nemoc. Na druhou stranu, je to pro nás velké poučení, které bylo vlastně tím hlavním cílem. Zásadní pro nás bylo ve zdraví dojet a maximálně otestovat techniku, abychom se mohli chystat na další ročník. To se vlastně povedlo,“ usmál se hlavní konstruktér týmu MKR Technology Mario Kress.

                Původem německý konstruktér trvale žijící v severočeských Židovicích už loni po více než dvacetileté kariéře u okruhových závodních tahačů připravil projekt MKR Adventure, který se zaměřuje se na dálkové a rallye soutěže. Loňský Dakar byl tím úplně prvním. Kressova skupina připravila motor a technickou podporu pro Aleše Lopraise. Ten s ním v loňském ročníku celkově skončil na šesté pozici jako nejlepší český zástupce. Letos už MKR Technology „netroškařil“. Pro holandský tým Mammoet Rallysport postavil dva zcela nové závodní kamiony Renault K520 4x4 a českému týmu Bonver Dakar Project připravil závodní agregáty do všech tří kamionů Tatra Jamal. Bonver, Mammoet a MKR současně vytvořily unikátní alianci, která výborně spolupracovala a vzájemně si pomáhala. Židovický renault ale zaznamenal největší úspěch. S ním jedoucí Martin van den Brink dokonce několikrát útočil na etapové pódium.  Necelou minutu ztratil na vítěze hned v úvodní etapě, nejlepšího umístění dosáhl ve druhém dnu, kdy dojel čtvrtý. Až do šesté etapy se stále držel v „top ten“, ze kterého vypadl po poruše turba. Hned v sedmé etapě si chuť spravil sedmým místem, ale v té další už před výsledkem dal přednost pomoci kolegům. Na kola stavěl jamalku „parťáka“ Ardavičuse a pomáhal krajanovi de Baarovi, jenž jel s druhým renaultem. „Na Dakaru pochopíte, že výsledek není to úplně nejdůležitější. Mario postavil naprosto fantastická auta. Jedou fakt parádně. To, co nás průběžně potkalo, bych označil za smůlu a součást dakarských nástrah. Podstatné je to, že jsme zjistili, že jsme všichni společně schopní velmi dobře fungovat a že si do budoucna můžeme klást stále vyšší cíle. Máme na čem pracovat a víme, co pro příště udělat lépe. Za sebe jsem spokojený,“ podotkl sympatický Holanďan Martin van den Brink, jemuž v konečném zúčtování patřila sedmnáctá příčka. Krajan, a v závodě Martinova pravá ruka, Pascal de Baar skončil jedenatřicátý.

                Nejlepším zástupcem zmíněné mezinárodní aliance se pak stal Tomáš Vrátný. Pilot stáje Bonver Dakar Project zajel na Dakaru životní výsledek. Přestože sám sebe označoval za nejslabší článek skupiny tří „jamalek“, v konečném hodnocení byl nejvýš. Ve čtvrté etapě dojel devátý, v páté byl ještě o příčku lepší. Štěstí mu letos přálo nejvíce. Vyhnuly se mu větší nehody i technické potíže. V cílovém Buenos Aires mu patřila konečná čtrnáctá příčka. Zasloužil by si ale pomyslnou cenu fair play či „Gentleman Dakaru“. V celém průběhu pomáhal nejen svým kolegům, ale i soupeřům. Na kola stavěl Ardavičuse, de Baara, Martina Kolomého, v jedenácté etapě vytahoval zapadlé auto francouzské posádky. "Vůbec mě nemrzí, že tím ztratíme. Za ten pocit to vždycky stálo a na celkové pořadí to nikdy nemělo výrazný vliv. Jen tím člověk ovlivnil, že do další etapy vyjíždí z horší pozice, což samozřejmě s sebou přináší komplikace, ale stejně vím, že bych příště zastavil znovu,“ netajil se svým přístupem Tomáš Vrátný, který tak odhalil pravou podstatu Dakaru.

                Ne náhodou je Dakar označován jako nejtěžší rallye světa. V kategorii kamionů se všichni snaží překonat nadvládu kamazů. Vždy je ale rozhodujícím faktorem úspěchu štěstí. To letos chybělo Arturovi Ardavičusovi, se kterým v kabině jel roudnický mechanik Daniel Kozlovský. Papírově nejsilnější posádka (Ardavičus už totiž má svého beduína) ztratila nejen kvůli nehodám, ale především kvůli prasklému potrubí k turbodmychadlu v sedmé maratónské etapě. Přestože dlouho visel otazník nad jejím setrváním v soutěži, posádka dokázala svépomocí vše opravit a pokračovat. Do cíle nakonec dojela jako dvaadvacátá.

                Stoprocentní úspěšnost, tedy že všech pět kamionů s technickou podporou MKR dokončilo věhlasnou soutěž, jen podtrhuje správné fungování celé aliance. „Motory od MKR Technology nám fungovaly výborně. Spolupráci s Mariem Kressem si velice pochvalujeme a budeme v ní pokračovat. Věříme, že nám brzy přinese kýžené ovoce,“ shrnul závodící šéf týmu Bonver Dakar Project Tomáš Vrátný.

                Během dvoutýdenního martýria nebyl čas na odpočinek. Mechanici přes noc jeli „nonstop“ a síly braly i horské přejezdy ve výšce blížící se k hranici pěti tisíc metrů nad mořem. „Byl to očistec. Tělu chybí v té výšce kyslík, bolí vás hlava, máte spánkový deficit. S klukama jsme se shodli, že jsme si každý v duchu řekli, co tu vlastně děláme, že není možné tohle vyčerpání a tlak vydržet. Ale pak zjistíte, že to za to stojí. Jen těžko se popisuje atmosféra, které tu vládne v celém průběhu a pak na konci, kdy davy v Buenos Aires šílí a jste pro ně hrdinové. Dakar je prostě výjimečný, ale kdo ho nezažije, ten to jen těžko pochopí,“ popsal nadšeně Mario Kress.

                Přestože se posádky a doprovodné týmy už postupně vrátily domů, technika, která vyplula z Argentiny do francouzského Le Havru, se domů dostane koncem února. „Další ročník Dakaru začal prakticky hned s koncem toho letošního. Zjistili jsme, kde je třeba přidat, a ověřili si, na co se více zaměřit. K tomu jsme nabrali spoustu dat a zkušeností, se kterými hodláme maximálně pracovat. Víme, že nezbytné budou i testy ve vysokých nadmořských výškách. Fyziku nemůžete obejít, je třeba využít potenciál všech našich rezerv, abychom pro příští rok byli ještě silnější,“ uzavřel Dakar 2015 konstruktér s mimořádnými schopnostmi Mario Kress.

Sdílet: